Průvodce ohýbáním trubek za studena

Ohýbání, které je obecně řazeno mezi technologie plošného tváření, je základní a nejčastější  technologie využívaná při tvarování dílců z trubek. Podíl ohýbaných součástí ve strojírenské výrobě se neustále zvyšuje především díky novým technologiím (CNC, CAx, atd.). Tyto technologie umožňují vyrábět značně komplikované díly, které dříve nebylo možné touto metodu uskutečnit nebo jen velmi obtížně.

V průmyslu existuje mnoho metod umožňujících ohyb trubek. Mezi čtyři základní a zároveň nejpoužívanější metody patří navíjení (Rotary Draw Bending), nabalování (Compression Bending), ohyb pomocí lisu (Press or Ram Bending) a zakružování (Roll Bending).

Další méně užívané metody jsou například vypínání (Stretch Forming), flexibilní ohýbání (Freeform Bending), ohyb tlakem (Push Bending) nebo ohyb pomocí laserového paprsku (Laser Bending).

Výběr metody závisí především na parametrech ohýbaného dílce, dále pak na požadované kvalitě, objemu výroby a mnoha dalších vlivech.